Café Louvre
Motto: Pravá kavárenská atmosféra 20. let minulého století
Café Louvre sídlí na adrese:
Praha 1, Nové Město, Národní 116/20.
Historie
Jedna z nejvýznamnějších pražských kaváren s bohatou historií.
Café Louvre otevřel kavárník Antonín Pelc v roce 1902 na Národní, dříve Ferdinandově třídě, kde bylo v té době korzo českých Pražanů. Vzorem mu byly pařížské kavárny. Název kavárna dostala podle muzea Louvre. Tehdejší kavárna byla mnohem rozlehlejší než dnes. Sály byly propojeny se sousední budovou ve Spálené ulici. Byly zde prostory pro pořádání koncertů, písárna, telefonní hovorna, dvě biliárové síně s jedenácti stoly. V domě bylo i kino, noční bar a vinný sklep.
Kavárna se stala elegantním centrem Prahy. Oblíbena byla mezi různými zájmovými i národnostními skupinami tehdejší doby. Scházela se zde početná skupina pražských Němců, zvláště spisovatelů a intelektuálů. Kolem roku 1911 sem docházel se svými kolegy například Albert Einstein, působící tehdy na pražské německé univerzitě jako profesor. Před první světovou válkou se zde scházel také německý filosofický kroužek, do něhož docházeli i Franz Kafka a Max Brod, který se později zasloužil o publikování Kafkovy pozůstalosti. Brod byl ze spolku v roce 1905 vyloučen, Kafka ze solidarity vystoupil také. Do kavárny však docházeli nadále.
V roce 1911 se v kavárně Louvre uskutečnily tři schůze výtvarného a literárního sdružení Sursum. Mezi členy spolku patřil Jan Zrzavý, Josef Váchal, Emanuel Frynta a další. Své sídlo tu měl i Klub sólistů Národního divadla, jehož prostory si vypůjčili čeští spisovatelé a 15.2.1925 sem svolali zakládající valnou hromadu české pobočky PEN klubu. Předsedou byl zvolen Karel Čapek. Čestným hostem první klubové večeře byl i prezident republiky T.G. Masaryk.
Život kavárny byl násilně přerušen komunistickým pučem v roce 1948. Interiérové zařízení kavárny tehdy doslova „létalo okny ven“.
V roce 1992 prošly prostory významnou rekonstrukcí a kavárna znovu dostala svůj původní lesk a šarm. Právem se zařadila mezi významná místa, která si nelze nechat při návštěvě Prahy ujít.
Naše dojmy
Volná středa nádhera! Únor, zima, jen trochu sluníčka od rána. Působí na nás pozitivně po těch šedivých dnech. Scházíme se v 11.00 hodin, údajně je dobré mít i v tuto dobu v Café Louvre rezervaci. Protože jsme se však na internetu dočetly, že on-line rezervace je možná jen proti stokorunové vratné kauci, tuto možnost zavrhujeme.
Vchod do kavárny z Národní třídy je téměř nenápadný, při pohledu vzhůru však naši pozornost upoutá velký nápis Café Louvre. Ztemnělým schodištěm s tmavě červenými mramorovými obklady stoupáme do druhého patra. Kavárenskou atmosféru navozují již velké fotografie starých pražských kaváren,kterými jsou pokryty zdi kolem schodů. Je tu i zmizelá kavárna Union, a krásná fotografie Teras Barrandov.
Vstup do centrální haly působí velmi příjemným dojmem. Přispívá k tomu nejen středová fontána, ale i několik vtipných doplňků, jako je třeba interaktivní mapa významných pražských prvorepublikových kaváren, které je možno lokalizovat na plánku Prahy stisknutím příslušného tlačítka, nebo zvětšené kopie písemných materiálů původních majitelů.
Doprava je vstup do hlavního sálu, vlevo je letní terasa, která je nyní zavřená a za ní jídelna pro hosty, kteří se chtějí v klidu naobědvat mimo kavárenský ruch. Podle šatny vstupujeme do hlavní kavárenské místnosti. Před námi postává skupinka asi pěti hostů. Hned u vstupu se návštěvníků ujímá elegantní uvaděč, patrně manažer, který ochotně pomůže najít vhodné místo. Usazuje nás po chvilce ke stolku uprostřed kavárny, proti dlouhému baru.
Ač je všední den dopoledne, kavárna je i přes rozlehlé prostory téměř zcela obsazená. Na první pohled se jedná o tři vysoké sály podél celého hlavního průčelí,do zadního traktu je orientovaný další sál – kuřácký prostor a za ním kulečníkováherna s několika stoly. Kouř není z kuřáckého prostoru v kavárně vůbec cítit.Všude panuje čilý ruch. Personál je upravený, v šedavých pruhovaných vestičkáchs logem firmy Meinl, která je pro Café Louvre dodavatelem kávy. Hlavní místnost působí zámeckým, luxusním dojmem se starorůžovými tapetamia zlatým květinovým vzorem, dřevěné obložení je barvy slonové kosti. Jako výzdoba jsou mezi okny umístěny velkoplošné fotografie, většinou zajímavěpojaté portréty.
Jídelní lístek je krásně graficky provedený. Rozsáhlá je nabídka snídaňových jídel, včetně snídaňových kompletů, kde nás zaujala Severská snídaně, která nabízí skleničku sektu, bylinkové lívance s uzeným lososem a zakysanou smetanou. Velmi originální!
Kromě snídaně, tak jako ve většině dnešních kaváren je i nabídka stálých obědů, kde v oddílu studené pokrmy nechybí hovězí tatarák, polévky a vegetariánské menu. Zkrátka nepřijde ani host, pokud se rozhodne zůstat na večeři. Ta nabízí výběr z teplé i studené kuchyně. V menu káv nás zaujme káva Mafioso s amarettem, ale odoláme. Nabídka vín je také široká jsou zde vína česká (Znovín Znojmo, Starý Plzenec), zahraniční (Moldávie, Nový Zéland, Chile, Argentina, Španělsko). Dezertní nabídka je široká, dezerty jsou navíc vystavené ve vitrínce vpravo na baru.
Objednáváme si espresso lungo a espresso normální, tvarohový dort Louvre a teplý jablečný závin s vanilkovou omáčkou a šlehačkou. Káva je velmi chutná, servírovaná na malých alpakových podnosech, absolutně vynikající je jablečný závin. Vanilková omáčka je hustá, plné chuti a servírovaná zvlášť, takže si host polije závin dle vlastní chuti. Šlehačce není co vytknout.
Dle otevřených notebooků kolem nás je vidět, že většina těchto schůzek je pracovních. Nechybí samozřejmě ani japonští turisté, kteří se fotografují s obsluhou. Ta ochotně zapózuje. Pobavilo nás, že na každém stolku je stojánek s poznámkovými papírky a ostře ořezanou tužkou, což jistě přivítají i malí návštěvníci kavárny.
Deserty jsou natolik syté, že zapudíme myšlenku na oběd. Čas příjemně plyne a do mrazu se nám nechce. Přesto se naše návštěva pomalu chýlí ke konci. Zbývá jen zaplatit. Cena je přiměřená kvalitě pokrmů, atraktivitě prostředí a servisu.
Odcházíme velmi spokojené. Café Louvre na nás zapůsobilo jako místo s bohatou historií, kterou si lze připomenout na každém místě kavárny. Velmi zdařile navázalo na svoji prvorepublikovou tradici, gastronomická úroveň je vysoká. Obsluha vynikající. Cena přiměřená kvalitě. Rády se sem budeme vracet.
